Jak zvýšit výkon skladu

Chcete optimalizovat výkon vašeho skladu? Zvýšit jeho efektivitu o 10–18 % už v prvním roce? Pomůžeme vám. Problematice řízení skladu se úspěšně věnujeme už 20 let.

Význam skladů v dnešní turbulentní době stále roste. Stojí za tím především nevyvážený průběh poptávky, vysoké přepravní náklady z výrobních zemí a mnohdy i výpadky dodavatelského řetězce. Proto je jedním z častých požadavků na sklady zvýšení jejich výkonu. Například implementací výkonného informačního systému.

Implementace informačního systému pro řízení skladu však sama o sobě často nepomůže. Musí být opřena o jasnou vizi zadavatele a zkušenosti týmu na straně implementačního partnera. Nás těší, že o svých projektech můžeme říci, že se nám daří. Dokonce už 20 let.

Růst výkonu skladu s novým systémem řízení

Doložit přímou vazbu mezi nárůstem výkonu skladu a implementací systému jeho řízení je často složité. Někdy to dokonce ani není možné, protože data o dosavadní výkonnosti neexistují.  

Co ale vysledovat lze, je vývoj výkonnosti skladu po implementaci systému v následujících obdobích.

Na dlouhodobý výkon skladu má vliv řada vnějších faktorů. Jejich dopad může znesnadňovat správné vyhodnocení dat o výkonnosti skladu. K těmto faktorům patří výkyvy poptávky, výpadky v dodavatelském řetězci, covid-faktor a další vlivy.

Abychom eliminovali vliv vnějších faktorů na hodnocení změny výkonu, hodnotíme změnu výkonu podle jiného klíče. Při posuzování efektivity jsme se zaměřili na střednědobé výkonové ukazatele. 

K jakým závěrům jsme dospěli, když jsme vyhodnotili výsledky u čtrnácti skladů, v nichž jsme implementovali systém řízení, napříč různými odvětvími?

K typickým výsledkům patří tyto:

• nárůst výkonu skladu o 10–18 % už v prvním roce po startu (v extrémních případech ale i o 123 %!) 
• dlouhodobý nárůst výkonu (horizont 3 let) může být 28–300 %
• nárůst efektivity o 25 % (vyšší denní výkon jednotlivce, menší potřeba skladového personálu) 
• doba na zpracování jedné položky klesá o 10­–26 % 

Jak zvyšujeme výkon skladu

Vysoký výkon skladů zajišťujeme zejména čtyřmi způsoby: 

• definicí správného layoutu skladu
• podchycením a řízením většiny skladových procesů
• plně automatizovaným přidělováním práce skladníkům na mobilní terminály
• efektivním reportingem a měřením výkonnosti

Jak postupujeme?

Definice správného layoutu skladu 

U nových skladů se při implementaci skladového systému snažíme správně si poradit s vhodným rozvržením pracovní plochy skladu. Významné změny layoutu ve prospěch procesů lze ovšem provést i u již existujících skladů. Často se tak děje právě v souvislosti se zaváděnými procesními změnami. 

Rychlo- a pomaloobrátkové zboží dokážeme průběžně dynamicky předisponovávat mezi různými částmi skladu(např. patry mezaninového skladu). Celou strukturu skladových míst popisujeme v souřadnicovém systému XYZ, definujeme průjezdní trasy mezi regály a halami. 

Na tomto základě pak dokážeme snadno spočítat čas, který trvá pohyb mezi jakýmikoli dvěma místy ve skladu. To nám pomáhá jak v určování nejbližší další práce pro skladníka, tak i v přesné definici pracovních norem, jak je popsáno dále. 

Podchycení a řízení většiny skladových procesů 

Naší snahou je plánovat a řídit většinu procesů, které se objevují v denním plánu výraznou měrou a spotřebovávají velkou personální kapacitu. Zpravidla jsou to procesy na příjmu, uskladnění, pickingu, konsolidaci, balení a nakládce. 

Na tyto procesy navrhujeme zavedení systémové nebo případně technologické automatizace (jako např. goods-to-person systémy, automatické skladové systémy apod.). Výrazný podíl na zvýšení efektivity skladníka může ale mít i ergonomické zjednodušení kroků v aplikaci na mobilním terminálu.

Systémovou automatizací pak dokážeme třeba pokrýt pravidelnou aktualizaci kmenových dat artiklů, jejich doplňované množství do vychystávacích pozic, zónu z pohledu obrátkovosti apod.  

Minoritní procesy se naopak snažíme zjednodušit, schematizovat, někdy dokonce eliminovat. Například celoroční inventuru lze výrazně zkrátit průběžnou inventurou prázdného skladového místa při pickingu posledního kusu, případně inventurou nízké zásoby (snadno spočítatelného množství).

Plně automatické přidělování práce skladníkům na mobilní terminály 

Díky plně automatickému přidělování práce skladník nerozhoduje o tom, co bude dělat za práci. To za něj rozhoduje systém, se zohledněním: 

• jeho kvalifikace (způsobilost pro zpracování činností v různých frontách) 
• jeho použité manipulační techniky (jejího typu, dosahu, povolených zónách, rychlosti) 
• jeho přesné polohy v souřadnicovém systému skladu  
• termínům plánovaného dokončení jednotlivých skladových zakázek  

Pro každou jednotlivou frontu dokážeme definovat váhy těchto a dalších kritérií, které se použijí pro výpočet výsledné hodnoty celkového kritéria. Na základě této výsledné hodnoty pak přidělíme skladníkovi optimální skladovou zakázku. Po jejím dokončení se proces automatického přidělení opakuje. 

Systém tedy neustále hlídá dodržování plánovaných termínů. Pracuje při tom s dostupnými zdroji a optimálně vytěžuje manipulační techniku. V neposlední řadě optimalizujeme přejezdy s prázdnou mezi jednotlivými skladovými zakázkami a omezujeme tak neefektivně vynaložený čas a kapacitu.  

Efektivní reporting a měření výkonnosti  

Za nárůstem efektivity často nestojí jen zavedení systému řízení skladu a přidělování práce. Nutnou podmínkou je také promyšlený reporting a systém odměňování za odvedenou práci. Ten musí stát na definici férových norem pro všechny jednotlivé činnosti ve skladu (včetně pomocných, úklidových apod.). 

Teprve tehdy, jsou-li normy nastaveny opravdu férově, je skladník ochoten připustit, že je jeho výkon hodnocen správně a spravedlivě. Až poté bude systému automatického přidělování práce plně důvěřovat. Ze zkušenosti můžeme říct, že už jen samotné zavedení takového reportingu a norem má pozitivní psychologický dopad, který vede k přibližně 20% nárůstu efektivity.  

Dashboardy a přehledové tabule

Výsledná data o efektivitě skladníků umíme zobrazovat přímo ve skladu, ideálně formou vhodných dashboardů nebo přehledových tabulí. Skladník díky tomu získá možnost porovnávat svoji výkonnost s kolegy – v reálném čase. Případně může přímo na mobilním terminálu vidět vyčíslení své efektivity a z toho vyplývající odměny.

Závěrem

Proces optimalizace výkonu skladu nestojí pouze na nasazení nových informačních technologií. Ruku v ruce s ním musí jít další kroky, které zásadně přispívají k zefektivnění všeho, co se v řízeném skladu děje. Nechcete-li promarnit příležitost k maximalizaci výkonu svěřeného skladového prostředí, spolehněte se na odborný tým, který má se zvyšováním výkonu skladů bohaté zkušenosti. Tým, jako je ten náš v Mibconu. 

Zajímají vás podrobnosti o systémech řízení skladu a našich zkušenostech se zvyšováním výkonu? Kontaktujte nás – rádi vám podáme pomocnou ruku.